E-shop

První Jarní závodní víkend

 

Na tenhle víkend jsme se s Tomem těšili už hodně dlouho, vlastně od chvíle, kdy byl zveřejněn kalendář závodů v Rakousku, kam spolu s mnoha kolegy již třetím rokem pravidelně jezdíme. Odzimovali jsme karavan a říkali si, jak to bude fajn, celou sobotu strávit tréninkem a v neděli si s bugynou zazávodit konečně zase venku, zvláště když předpověď slibovala téměř letní počasí. Jenže Tomův úspěch na předposledním závodě Speed Passion Challenge nám udělal trochu čáru přes rozpočet a s vidinou slušného výsledku v celkovém pořadí jsme se rozhodli, že v sobotu pojedeme do Hrotovic a do Vídně pojedeme jen na neděli.

O tom jak to bylo v Hrotovicích se můžete dočíst i někde jinde, soustředím se tedy jen na 1. závod Ost Cupu na trati SMRC ve Vídni. Kromě Hupo Honigla a Petra Pinische, kteří byli ve Švédsku na EOS se tu sešla celá rakouská špička. Zřejmě už se všichni, tak jako my, těšili ven. V kategorii 2wd bylo přihlášeno 28 jezdců a v kategorii 4wd jich bylo 19. Z našich se zúčastnili Tomáš Holický a Standa Malý, oba jen se čtyřkolkou.

Hned po příjezdu jsme se vydali na obhlídku trati a zjistili jsme pár drobných změn. Přibyly dva „hrby“ ve sjezdu z kopce vlevo vzadu, v zatáčce před nájezdem na rovinku jsou skoky taky o kousek vyšší a je nový, o mnoho prudší a vyšší, nájezd na lavici před tribunou. Na rozdíl od minulého roku byla trať velice dobře připravena, hladká a bez kamenů. Do uzavření trati jsme stihli jen jeden trénink. Na začátku se zdálo, že přechod z koberce s velkým gripem na hlínu nebude úplně snadný, navíc kobercové úseky byly ještě vlhké od rosy a dost klouzaly. Pak jsem si ale uvědomil, že jsem sice večer přestavěl auto na letní set-up, ale zapomněl jsem na nastavení regulátoru a nechal tam šestku program - tedy příliš agresivní nastavení. Jakmile jsem to napravil, Tom se celkem srovnal a začalo to vypadat nadějně. Standa si taky auto i trať pochvaloval.

 

Kvalifikace

 

První rozjížďky se jely už na suché trati a Tom dojel na slibném pátém místě, Standa byl osmý. Vyhrál Roland Hauleitner před Rolandem Machem. V druhé rozjížďce se našim už tolik nedařilo, Tom dojel osmý a Standa jedenáctý. Třetí rozjížďku kluci díky mně propásli. Druhá série se totiž trochu protáhla, díky opravě koberce na lavici, a celý program byl asi o deset minut posunutý. Nedošlo mi ale, že při pěti rozjížďkách je v programu deset minut pauza, kterou organizátoři vypustili a tím se dostali na původní časový plán. Takže, když jsme vyrazili na třetí rozjížďku, z hrůzou jsme zjistili, že skupina ve které kluci startují, už jede. Radši bych se neviděl. Ve čtvrté Tom dojel šestý a zajistil si tím šesté místo na roštu finále A. Standa však měl smůlu. Desáté místo mu vyfoukl Sven Rudig, se stejným počtem bodů ale o několik desetinek lepším nejlepším časem. TQ si zajistil Roland Hauleitner před Rolandem Machem a Martinem Kreilem

 

Hodinovou polední přestávku jsme využili na oběd, klubová kantýna nabízela několik jídel za i pro nás přijatelnou cenu do 6 EUR. A když už jsme byli ve Vídni, dali jsme si vídeňský řízek s bramborovým salátem a skvěle najedeni a dobře naladěni jsme se pustili do finálových soubojů.

 

Finále

 

V prvním B-finále Standa dobře odstartoval a udržel si první místo. Druhý Johanes Neumaier na něj v prvních minutách sice dorážel, pak ale udělal chybu a Standa si celkem pohodlně dojel pro vítězství. V prvním A-finále se hned ve druhé zatáčce střetli Martin Kreil s Rolandem Machem. Tom se stihl vyhnout a finále začal na čtvrtém místě. Oba dva ho však v dalším průběhu zase předjeli a tak skončil na šestém místě. Překvapivě zvítězil Markus Prihoda před Rolandem Hauleitnerem a Andreasem Jandou. Druhé B-finále nezačalo pro Standu přiliš dobře, propadl se dozadu a měl co dohánět. Nakonec svou stíhací jízdu skončil na třetím místě o pouhých šest desetin vteřiny. Jak se později ukázalo, těchto šest desetin ho připravilo o celkové vítězství v béčku, protože první tři jezdci měli shodná započítávaná umístění tři a jedna, takže rozhodovaly časy a ten měl Standa bohužel nejhorší. Ve druhém áčku jeli poměrně dlouho jezdci ve vláčku za sebou. Jako první z něj vypadl Martin Kreil, který chyboval na zadní lavici a dlouho mu trvalo, než se dostal zpátky na trať. Oba Rolandové si na vedoucí pozici několikrát vyměnili místo a nakonec to byl Macho, kdo se radoval z vítězství. Tom sváděl několik kol hezký souboj s Markusem Prihodou, který mu však po jeho chybě na dvojskoku ujel. Tom si pak držel pěkné čtvrté místo s pohodlným náskokem před Martinem Kreilem. V předposledním kole ale také udělal chybu a zůstal viset ve vysoké trávě vedle trati. Aby toho nebylo málo, nasazovač ho napoprvé hodil na střechu a až napodruhé na kola, takže Martin Kreil se dostal těsně za něj. Skoro celé kolo se Tomovi dařilo udržet Martina za sebou, jenže pak se projevila výrazně větší zkušenost Martinova. Na dvojskoku to riskl, zatáhl a Toma přeskočil. Připomnělo mi to Jirku Máru na mistrovství Evropy v Itálii. Tam si tenkrát Jirka tímhle způsobem skočil pro vítězství ve svém finále. Martin tedy dojel v této jízdě čtvrtý a Tom za ním o vteřinu pátý. A podobně jako u Standy tahle vteřinka rozhodla o celkovém umístění. Ve třetím béčku Standa dobře odstartoval, ale po dvou minutách se jeho buggy zastavila. Standa nevěděl, jestli odešla baterka nebo dal nenabitou, každopádně nedojel. V posledním áčku se bylo na co dívat. Hned na začátku udělal chybu Martin Kreil a propadl se dozadu. Postupně se oddělila první trojice, oba Rolandové a Markus Prihoda a předváděli pěkné vzájemné souboje. Každý z nich mohl ještě zvítězit. Za nimi s odstupem jela skupina Tomáš Holický, Andreas Janda, Sven Rudig a Martin Kreil, kde to taky pěkně vřelo a o předjížděcí manévry nebyla nouze. Ve čtvrté minutě postupně odpadli Andreas a Martin a zbylí dva - Tom a Sven dál bojovali o čtvrtou příčku. V posledním kole jel Tom těsně za Svenem a ve stejném místě, kde ho v předchozí jízdě přeskočil Martin, zatáhl, Svena přeskočil a do cíle už svou čtvrtou pozici nepustil. Dosáhl tím celkového pátého místa, což je vzhledem k účasti velmi dobrý výsledek. Zvítězil Roland Hauleitner, který jako jediný ve finálových jízdách stihl 13 kol, druhý byl Markus Prihoda a sedm desetin vteřiny za ním dojel Roland Macho. Stejné bylo nakonec i celkové pořadí.

Ve čtvrt na šest proběhlo vyhlášení výsledků a tak jsme již před šestou hodinou seděli v autě a byli na cestě domů. Oba sice dost unavení, ale s dobrým pocitem příjemně stráveného víkendu, umocněným nadějnými výsledky na začátku sezony. Za dva týdny se na tuhle trať vrátíme na první závod mistrovství Rakouska, tentokrát už na oba dva dny.

 

Celkové výsledky můžete najít na stránkách našeho „mateřského“ rakouského klubu 1.GMAC Litschau: http://www.1-gmac.at/ost2011.htm#ost20114wd01

 

Fotky jsou zde: https://picasaweb.google.com/smrc11wien/1Ostcup03042011?feat=flashalbum